Jestli někdy budeš potřebovat můj život, tak přijď a vezmi si ho. 

Na břehu jezera žije od dětství mladá dívka. A taky mladý chlapec, který ji k smrti miluje. V salonu panské usedlosti se schází sedm postav, které spolu hovoří, mlčí, přemýšlí. A čas plyne v prázdných konverzacích i nenaplněných touhách tempem potápějící se lodi.

Čechovova ikonická hra rozvíjí téma neopětované lásky a milostného konfliktu i umělecký spor mezi mladou, nadějnou, experimentující generací a tou stárnoucí, legendární. Navzdory stáří hry jde o stále pulzující text, který v režii Jiřího Havelky ožívá ve výrazném výtvarném pojetí scénografa Dády Němečka.

Exceluje Jana Plodková. Arkadina v jejím podání není histriónská, dryáčnická samice, ale kultivovaná, jemná a vskutku okouzlující dáma… skvěle pracuje s detailem a řečí těla. Tak krásná, vtipná a přitom monstrózní Arkadina nebyla na českých scénách dlouho k vidění. Marie Reslová, Divadelní noviny 8/2024