Naléhavá sonda do reality, o níž nelze s jistotou tvrdit, že realitou je, neboť svět, který nás obklopuje, nás ve skutečnosti neobklopuje. To, co nás obklopuje, jsou jen platónské stíny na stěně jeskyně, z nichž umělá inteligence není než stínem, který vidíme právě teď. Don Juan a já je odrazem našich bytí v duši jazykového modelu, který sám o sobě není než plastickou siluetou lidského poznání v jazykové říši. 

Původní komediální novinka s jedinečným Michalem Isteníkem je nekompromisně dokumentárním příběhem dnešního Dona Juana z Vysočan. Programátor Daniel John, který přespává v kanceláři, konzumuje objednanou pizzu a s kolegy pěstuje ajťácký humor, trpí neschopností komunikace se ženami, takže nemá žádný sexuální život.

Nápravu vymyslí jeho kolegové zapojením umělé inteligence, která za Dana chatuje a skrze štěnici v uchu mu napovídá duchaplnou konverzaci. A z Daniela se rázem stane novodobý Don Juan, jemuž ženy samy padají do náruče.

René Levínský se narodil v Olešnici nad Halštrovem v saském Vogtlandu. Vystudoval ČVUT obor teoretická fyzika (jeho diplomová práce pro zajímavost nese název O nekomutativním diferenciálním počtu a kvantové grupě GL_J(2)). Doktorát získal na Univerzitě Karlově. V roce 2000 se vrátil do rodného Německa, kde přednášel na Univerzitě Alberta Ludwiga ve Freiburgu, následně pracoval jako zástupce ředitele výzkumného oddělení Ekonomie strategických vztahů na Ústavu Maxe Plancka v Jeně. Dramatikem se stal během svého gymnaziálního pobytu v Hradci Králové. Je autorem přibližně čtrnácti divadelních her pro dospělé a šesti loutkových her pro děti. Jeho hry Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou  a Harila byly zfilmovány. V Táboře jsme uvedli Levínského vánoční hru A osel na něj funěl, kterou napsal pro divadlo Komedie pod pseudonymem Šimon Olivětín.